Srpen 2011

3.Bleskovka

21. srpna 2011 v 18:18 | Kokoran-sama |  Bleskovky
Ahoj!
Takže, jelikož Amino-chan něják nemá čas, na nějákou dobu za ní převezmu bleskovky. Dneska bude bleskovka lehká a pro prvních 5, kteří správně odpoví, budou připraveny diplomky Mrkající. Ale vymyslela jsem si, že pokud odpovíš jako 6.,7.,8.... atd., tak si zapíšu tvou přezdívku a jestli se zůčastníš dalších tří bleskovek pořádaných mnou, dostaneš spešl diplomek a možnost spřátelit blogy Mrkající

Tak, zadání je tady:

1.Víš, kolik je majitelek tohoto blogu?
2.(viz otázka č.1) A jak se jmenují?
3.Máme rády koně?
4.Co hraje jedna z nás? Basket nebo házenou?
5.Líbí se ti náš blog?
*6.(pro prvních pět) Co chceš na diplomek?

Doufám, že se bleskovka líbí a není moc těžká Usmívající se.

Zase nás někdy navštiv!


Diplomek pro ♥SBénko♥ Esandu

16. srpna 2011 v 20:26 | Kokoran-sama |  Diplomy ode mě
Tak jsme se spřátelily s dalším človíčkem Usmívající se
Tady je diplomek, doufám, že se líbí Mrkající:


Esanda

16. srpna 2011 v 20:16 | Kokoran-sama |  ♥SB♥
Přezdívka: Esanda
Blogísek: Klikni ;)

Diplomek udělán

Obnovujeme!!!

16. srpna 2011 v 19:41 | Kokoran-sama |  O nás

!Ahoj!

Jelikož jsem zjistila, že na netu už nemám co dělat, rozhodla jsem se, že opět obnovím náš blog, který máme dohromady s Amino-chan. Nevím ale, jak na tom budu s časem, protože jsem věčně na koních Nevinný. Takže uvidíme, jak to nakonec s Amino-chan vychytáme s časem, ale myslím, že vám můžeme slíbit, že tu budeme častěji Usmívající se.
Jak už jste si jistě všimli, chybí nám nápady, takže kdokoli by měl připomínku, co bychom mohly na blogu vylepšit, prosím napište komentík Usmívající se.
Pokud vám chybí ankety, nebojte se, přemluvím Amino-chan, aby v nich pokračovala. To by asi ke všeobecnému uvedení mělo stačit.

Noc-2.díl

14. srpna 2011 v 20:34 | Kokoran-sama |  Noc
...možná by se mi zakousl do hrdla, kdybych rychlejším pohybem neuhnula. Nevím, jak jsem se mu dokázala vyhnout, ale teď musím hlavně vymýšlet strategii. Jelikož se mi při tom pohybu dostala pod nohy větev, zakopla jsem a upadla.
Vlk ke mě otáčí mohutnou hlavu, zase se naše pohledy setkávají, a v tom jeho už nevidím vzrušení, nýbrž zvláštní jiskření. Jako by měl radost z toho, že jsem se mu vyhla. Sleduje mne a já z něj taky nespouštím oči. Nepociťuji strach, spíš určité napětí.
Cítím, že mi nechce ublížit, jenom si se mnou zahrává.

Krouží kolem mě a jeho šedý kožich se slabým nádechem modré barvy se ve světle měsíce leskne. V jeho očích je něco, co mi připomíná Michaela. Zvláštní zášť, která nikdy nevyhasíná.
Nevím, jak dlouho bychom tam jen tak stáli a dívali se na sebe, ale najednou z dálky slyším unavený hlas Gabriely. Volá na mě. Šedý vlk se ani neotočí, jen prostě zmizí- rychlým pohybem už tu prostě není. Zamrkám a snažím se vzpamatovat. To už je Gabriela zřejmě blíž, protože ji slyším docela zblízka.
Rychle se zvednu a zamířím k nejbližšímu stromu, protože mě okamžitě pohltí pocit závratě. Opřu se o popraskanou kůru starého dubu... Vlastně nevím jistě, jestli je to dub, protože zaprvé se ve stromech moc nevyznám, a zadruhé toho moc nevidím.
Zato ale mám o poznání lepší sluch, protože se teď soustředím jenom na něj. Zavřu oči a zkouším zachytit Gabrielin hlas. Po chvilce opravdu uslyším ono přetrvávající volání mého jména, tentokrát už hodně blízko. Otočím se a prudce otevřu oči. Jelikož je měsíc schovaný za mraky, vidím pouze neúplný obrys postavy, která stojí naproti mě. Je to Gabriela.
Zavolám na ni: "Tady jsem." Ona se otočí a klopýtá ke mě přes spadané větve. Víc už nevím, protože se země kolem mě začne točit a já i přes snahu nezavírat oči upadnu do bezvědomí...


Pokračování příště :)